Četla jsem v životě spoustu různých variant, parafrází, příběhů na motivy biblických textů. Vlastně to ani nespočítám. V užším výběru těch literárně zajímavých mi zůstávají asi tři. Kromě Kazantzakise je to určitě Pravda o zkáze Sodomy od Kříže, a Bradfordův Černošský pánbůh a Páni proroci v geniálním převodu překladatelů Tilschových. Všechny tři jsem četla v pubertě (nejdřív asi legračního jazzového Bradforda, toho jsme měli doma, pak Kazantzakise, u toho na mne dýchala ta atmosféra kontroverzí okolo filmu, o které jsem nějak věděla, ale nějak jsem moc svobodomyslná, a nemohla jsem tam žádnou kontroverzi najít... Ale zároveň jsem v té době někde splašila i Markýze de Sade - ve 14 letech! - a ani tam jsem moc nenacházela kontroverzi 
, takže moje názory na společensky neúnosné knihy asi nejsou úplně směroplatné). Kříže jsem si našla v nějakém antikvariátu těsně po převratu, byl z nějaké státní knihovny, opatřen razítky "vyřazeno" a datací z 1969. Shodou okolností jsem v podobné době četla i 1984 od Orwella, a pamatuju si jako dnes, jak jsem byla UHRANUTÁ tou vrstevnatostí a životností té společnosti, do které jsem se Křížovou knihou propadla. Tím popisem, jak vzniká despocie. Totalita. Od té doby jsem na tyhle věci dost citlivá.Poslední pokušení - slavná kniha o hledání smyslu, pochybnostech, prozření a pokoře. Otázka "udělal jsem to všechno správně" provází občas asi každého z nás. A co kdyby tato otázka provázela Ježíše z Nazareta? Co kdyby o svých činech pochyboval? Co by udělal jinak? A byli by pak jiní jeho následovníci?
Ta pravá kniha na přemýšlení na den po zmrtvýchvstání od řeckého romanopisce z poloviny 20. století. Její české vydání vyšlo ještě před uvedením slavného filmu na její motivy.Konec literárního okénka. Jestli chcete, všechny tři tyhle knihy jsou u nás v antikvariátu do stovky. A obě bych je doporučila ke čtení od puberty. Dneska už určitě bez rozpaků, protože VŠECHNY ty věci, o kterých se tam píše, puberťáci stokrát viděli ve filmech.
