O jednom telegramu

Před pár lety jsme od jedné stálé zákaznice převzali poměrně velkou pozůstalost, Soubor knih po jejích rodičích, výtvarné umění, dějiny, beletrie, detektivky. Dvacet banánovek... 

Postupně jsme je zpracovali a postupně jsme relevantní knihy dostali do prodeje, a prodali. občas ještě mezi knihami v prodejně něco máme. Bez náhledu do evidence bychom už ani nepoznali, že jsou to knihy z tohoto souboru. Tuhle přišel zákazník s jednou z nich, že si ji koupí, ale že ten vložený list papíru nepotřebuje. A podle toho jsme poznali, že je to od ní.

Listem papíru totiž byl -- telegram. Telegram přes 50 let starý, do porodnice. Blahopřejný telegram novorodičce. Podle jména adresátky mamince naší zákaznice.

Dojemné.

V knihách takové věci nacházíme. Někdy neadresné - lístek na autobus, slisovanou chudobku, malý obrázek dítěte. Někdy adresnější - faktura na knihu se jménem, dopis. Pohled z ciziny s podpisem "tvůj V." Rodinné fotky, občas i něco trochu pikantnějšího. 

Pokud nevíte, komu ten který kousek patřil, nemáte moc možností, co s tím. Nejjednodušší je takový artefakt bez milosti vyhodit, zajímavější kousek vložit do obálky a někde vystavit. Ale co s konkrétním telegramem na konkrétní jméno?

Zákaznice už na Mělníku nežije, ale občas sem jezdí, a vždy se zastaví do krámu nás pozdravit a poptat se, jak se máme.  Tak jsem telegram schovala do šuplíku, kde je "všechno". Třeba ho pak najdu.

Zrovna včera jsem šla na oběd a natrefila jsem v jídelně na tuhle dámu i s její dcerkou, přijely na prázdniny. Sedíme u oběda, povídáme, a já v duchu přemýšlím, kam jen jsem ten telegram ve stole dala. Jestli jsem schopná ho v rychlosti najít, a přiběhnout zpátky do jídelny a telegram jí dát. Nechci jí slibovat, že jí něco donesu, když úplně netuším, zda jsem ho v nějakém uklízecím záchvatu nakonec nevyhodila. Tak dojím, rozloučím se, a běžím do krámu. Dvakrát sáhnu, a - JE TU! Tak běžím zpátky, holky tam ještě jsou.

Dcera vůbec netuší, co to nějaký telegram je (tohle vysvětlení nechám na mamince). Zákaznice nasazuje brýle a čte, čte jméno adresátky, čte blahopřejný text, letmo hledá datum... Jasně, to je se ségrou! Kdes to vzala? To je ... krásný!

Dojemné.

×××

Nechala jsem je tam s tímhle dojemným listem papíru, ony si s tím poradí. 

image0-7