PŘEČTENO: Až uvidíš moře

Scarlett Wilková: Až uvidíš moře

Úsporně psaný román o životních osudech několika řeckých přistěhovalců z období občanské války. Druhá polovina 20. století částečně v Řecku a částečně v socialistickém Československu. Severní Morava se stala pro tisíce Řeků (především dětí a žen) novým domovem poté, co je válka v Řecku vyhnala z jejich domovů. Román je psán střídavě pohledem jednotlivých postav, takže některé situace prožíváme několikrát, jiné jsou jen naznačené. Hlavní linku vede příběh desetileté dívky jménem Sotiria, ostatní příběhy se k ní sbíhají a od ní vybíhají, a zalidňují její okolí. 

Autorka Scarlett Wilková při psaní vycházela ze vzpomínek mnoha Řeků a Řekyň, které v rámci projektu Paměť národa zaznamenávala pro spolek Post Bellum. Její příběh je však fikcí. Není doplněn žádnými reálnými dokumenty, ani žádná z postav neodpovídá nikomu reálnému. Přesto, nebo právě proto si každý z nás může lehce představit, jakou situací asi jednotlivé postavy procházely, jak se asi cítily, kam směřovaly.

Určitě bych knihu doporučila každému, kdo chce lehčí, ale přitom reálnou četbu o zvláštních osudech lidí ve 20. století.